Novoroční Díky

Přelom roků 2008 a 2009 jsem trávil nedaleko od Prahy – v Tuchoměřicích v klášteře komunity Chemin Neuf – na duchovních cvičeních s názvem Jericho. Během nich mi došlo, že za uplynulý rok mám Bohu opravdu zač poděkovat.   Tak tedy:

Díky Pane, že jsem do roku 2008 mohl vstoupit v krásném prostředí Beljanských Tater, obklopen přáteli.

Díky, že se zdařily všechny zkoušky a já mohl mít i několik týdnu volna.

Díky za poklidné jaro a pohodový semestr.

Díky za měsíc, který jsem mohl strávit v našem okresním deníku, díky za přijetí, kterého se mi tam dostalo, díky za všechny zkušenosti, které jsem tam získal.

Díky za nabité a požehnané léto: díky za Activ8 – za vše, co jsem tam mohl prožít a za všechny nové lidi, které jsem tam poznal. Díky za nádherné 3 týdny v severní Anglii, díky za přátelství, která tam vznikla a za vše, co jsem se tam naučil. Díky za duchovní oázu, kterou pro mě byl Jump v Kostelním Vydří. Díky za odpočinek při dovolené s rodinkou a za několik dní s přáteli na šumavské Kvildě.

Díky Pane za praxi, na které jsem mohl být od září do konce listopadu. Díky, že jsem se dostal tam, kam by mě před rokem ani nenapadlo, že je to možné. Díky za všechny lidi, které jsem tam potkal a za vše co jsem se při praxi naučil.

 Díky za hladký průběh přestěhování do Prahy, za krásné bydlení, které jsem tam měl, za společenství, které jsem mohl navštěvovat, za rychlé aklimatizování.

Díky za kapelu a náš první studiový počin, který spatřil světlo světa.

Díky i za pár týdnů, které jsem mohl strávit v Brně. Díky za skvělou partu ze signaláckých privátů, díky za všechna opětovná setkání se starými přáteli.

Díky za poslední předstátnicovou zkoušku, která se podařila.

Díky za komunitu Chemin Neuf a za nádherný adventní víkend s Katkou Lachmanovou.

Díky za duchovní cvičení Jericho a ten kousek cesty, o který jsem jsem při nich mohl popojít blíž k Tobě.

Díky za nádherný vstup do roku 2009 a za Slovo, které jsem do něj dostal.

Díky za všechny lidi, kteří mi byli nablízku, či šli část mé cesty rokem 2008 spolu se mnou. Díky za Dášu, Babeťáka, Martina, Veroniku, Pavla, Jirku, Vaška, Vítka, Honzu, Helču, Katku, Romana, Míšu, Petra, Dádu, Silvu, Daníka, Ondry, HejTiho,  Radka, Zdeňku, Majkiii, Kateřinu, Tondu, Zuzku, Marušku, Štěpána, Honzu, Lukáše, Klárku, Terezsku, mou rodinu a mnoho dalších, na které jsem zapomněl.

Často bereme mnoho věcí, které dostáváme, jako samozřejmost. Myslím si, že je občas dobré se ohlédnout a uvědomit so, co vše jsme dostali a co vše do nás Bůh investuje. A mám pocit, že není od věci za to občas poděkovat.