Směsice zpravodajstí a publicistiky :-)

Vox 07, to byla hudba, emoce, ale i chvály

12. 11. 2007 0:04
Rubrika: Reportáže

Ve čtvrtek 8.listopadu jsem zase jednou zabloudil na svůj profil tady na Signálech a objevil jsem oznámení o konání Voxu 07, na který jsem se už delší dobu chystal. Zapsal jsem se mezi účastníky a v pátek, o den později, jsem byl požádán, abych o něm napsal krátkou reportáž. To, co z toho vzniklo, vidíte na následujících řádkách. Doufám, že vám, kteří jste na Voxu nebyli, má reportáž tuto výjimečnou událost alespoň trochu přiblíží a že vy ostatní si při její četbě připomenete chvíle, které jste na něm strávili.

 

Praha utichla. Všichni s napětím očekávají plánované protesty neonacistů. V prázdných ulicích začíná pomalu poletovat sníh. Ne všechny ulice jsou ale prázdné. Okolo půl druhé odpoledne se začínají na Jižním městě objevovat hloučky mladých lidí, které všechny míří jakoby jedním směrem. Každý z nich je jiný, ale jedno mají společné. Na jejich tvářích jsou vidět úsměvy a vypadá to, že se na něco hodně těší. Jdou z různých směrů, ale jejich cílem je jedno jediné místo- Komunitní centrum Matky Terezy, kde od odvou hodin začíná již čtvrtý ročník benefičního hudebního festivalu VOX, festivalu, jehož ambicí je ukázat průřez toho nejlepšího z tvorby křesťanských kapel.

Úderem druhé hodiny je už komunitní centrum slušně zaplněno mladými lidmi a po krátkém přivítání z úst moderátora se rozeznívají první tóny kapely Blue Zebra 3 a festival začíná. Nejprve se v rámci soutěže Nová tvář představují v krátkých patnáctiminutových setech tři kapely – jazz-rocková Blue Zebra 3, hip-hopový Jéňa a folkoví MPK. Je vidět, že navzdory názvu soutěže není žádná z těchto kapel úplný nováček a svými vyrovnanými a přesvědčivými výkony připravují porotě horké chvilky


V půl čtvrté přichází první „standartní“ kapela. S názvem Bezefšeho se představuje sedmičlenné uskupení, které svým podáním spirituálů v rytmu swingu, jazzu či latiny, rozhýbává již dost početné publikum. Po nich se na pódiu objevuje kapela Gina s popovým a velmi příjemným podáním songů s jasným křesťanským obsahem. Festival se díky ní posunuje zas o kousek dál a řada písní přechází ve spontánní chválu. Před přestávkou se ještě objevuje kapela Boudapsova, která ke svému nekompromisnímu rocku přidává i skvělou pódiovou show.

Po zhruba půlhodinovém občerstvení a nutném vydechnutí všech posluchačů už všechny vrací před pódium první, netrpělivě očekávaný, zahraniční host, písničkář John de Jong. Jeho jemná a uklidňující hudba dovoluje namáhaným ušním bubínkům trochu relaxace a publikum si naplno vychutnává jeho podmanivou hudbu, tentokrát navíc podpořenou dvěma českými muzikanty.

Čas, který má pro svůj set vymezen, utíká jako voda a už je tu stálice české křesťanské hudební scény, kapela Prorock. Zaznívají jejich nové písně, ale i ty starší, prověřené mnoha koncerty. Sestavu navíc obohacuje poměrně nová a neobvyklá posila- kytaristka Terezka.

S další kapelou se se teplota v sále podstatně zvyšuje a volume jde nahoru. Není divu, protože nepřichází nikdo jiný, než mix-coreová Maranatha. Ostré kytary, rychlé tempo a hardcorový řev ještě umocňují četné světelné efekty. Kotel pod pódiem naplno vaří a frontman se odhodlává dokonce ke dvěma skokům do publika.

V nasazeném tempu pokračuje Manahem, nová kapela členů legendárních Ram Adonai. Nekompromisní riffy podlazených kytar a přesná rytmika přivádí festival k jeho vrcholu. Nadšené publikum žádá přídavky, ale to již také pomalu přichází závěr.

Na pódiu se objevuje poslední zahraniční host a zároveň poslední kapela, slovenský Timothy. Jak je již na Voxu zvykem, je to kapela hrající worship, tedy rockové chvály. Publikum se pomalu uklidňuje a jednotlivé písně plynule přechází v modlitby. V hluboké atmosféře se propojuje kapela s publikem a je krásně vidět kvůli Komu celý festival vznikl a kdo je Tím, kdo nás všechny spojuje. Čas se ale již bohužel nachýlil a v půl jedenácté pořadatelé festival ukončují. Všichni, ač neradi, se začínají pomalu rozcházet směrem ke svým domovům a všude okolo jsou slyšet slova nadšení a netrpělivého očekávání příštího ročníku.



 

Autor: Tomáš Kutil

Foto: Tomáš Kutil

Zobrazeno 3387×

Komentáře

bé-agnes

Šikovný hoch...:-)

Peacher

Pěkný článek. Zdravím z Klatov a přeju hodně úspěchů s vaší kapelou CNS.

Petr, ex-No Gift

Zobrazit 7 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio